Nejsvětější srdce a legenda o svatém Grálu (1)

Seth-the-Patriarch

Patriarcha Šét, novgorodská ikona v Chrámu proměnění Páně

Louis Charbonneau-Lassay ve svém článku Iconographie ancienne du Coeur de Jésus [Regnabit, červen 1925] velmi správně zdůraznil, že ledenda o svatém Grálu zapsaná ve 12. století – přestože pochází z mnohem starší doby a je ve skutečnosti adaptací starodávných keltských tradic – spadá do jakési „prehistorie eucharistického srdce Ježíšovo“. Myšlenku tohoto přirovnání jsme si uvědomili již dříve, když jsme četli mimořádně zajímavý článek Le Coeur humain et la notion du Coeur de Dieu dans la religion de l’ancienne Égypte [Regnabit, leden 1924], z něhož citujeme následující pasáž: „V hieroglyfech, posvátném písmu, v němž samotný obraz věci často představuje odpovídající slovo, je srdce znázorněno nádobou. Není srdce člověka skutečně nádobou, v níž je uložen jeho život, a udržován prostřednictvím krve?“ V této nádobě coby zástupném symbolu srdce v egyptské ideografii, která nám připomíná svatý Grál, spatřujeme kromě obecných symbolických významů (vztahovaných na lidské i božské aspekty) přímý vztah k srdci Kristově. Celý příspěvek

Řídit všechno jako firmu

liberteUzurpaci politické moci podnikateli někteří předvídali už před deseti lety – nejde konkrétně o nástup Andreje Babiše, ale obecně figur s podobným politickým programem vyjádřeným zkratkovitě Mussoliniho programovým heslem „chceme vládnout“ a „řídit stát jako korporaci“. Upozorňoval na to už dávno například můj kamarád Dušan z Přírodovědecké fakulty UK. Jednoho dne přišel o práci v oddělení experimentální molekulární chemie s odůvodněním, že oddělení je víceméně závislé na grantech, nemá smlouvy s podnikateli a poznatky získané z experimentů nemohou firmy bezprostředně zhodnotit.

Řídit všechno jako firmu se zřetelem na bezprostřední finanční zhodnocení – od katedry chemie přes jednotlivé resorty až po stát jako celek – je idea, která v posledních deseti, patnácti letech proniká stále citelněji do praktického života. Je pouze otázkou času, kdy se objeví teorie, které z metod inženýrské ekonomie udělají politický program. A oligarchové, kteří jej uvedou do praktického života. Celý příspěvek

Balistická křivka českého nacionalismu

1848_praha_2

Česká národní garda na barikádách r. 1848 v Jiráskově Filosofské historii

Vynikající rumunský spisovatel a religionista Mircea Eliade v polovině 20. století postřehl, že řada moderních ideologií – zejména těch totalitních – má silně mytologické rysy a v moderních společnostech tyto ideologie hrají roli, kterou mělo v tradiční společnosti náboženství. Některé z nich, například marxismus, tuto skutečnost vášnivě popírají a hlásí se k „vědeckému světovému názoru“, čímž v podstatě chtějí říci, že jsou tím „opravdovým“ mýtem, podobně jako staroárijské náboženství se samo přirozeně považuje za védu = vědu, zatímco starší indické tradice jsou pro něj pouze jakési temné pověry a uctívání šišna dévy. Jiné ideologie, například nacionalismus, se k mýtu hlásí vědomě. Nikoliv náhodou, jak poznamenal Stanislav Komárek, se hlavní knižní dílo německého nacionálsocialismu jmenuje Mýtus dvacátého století. V podstatě také není náhodou, že ještě předtím, než německý nacionalismus ovládl mnichovské pivnice, ovládl německé katedry archeologie, tedy oboru, který si po ústupu náboženství z veřejného života nárokuje monopol na produkci etiologických mýtů. Ostatně rumunský fašismus, který byl vymyšlen na katedře filosofie v Bukurešti, a jehož byl Eliade jedním z čelních představitelů, byl přímo esencí mytologičnosti. Celý příspěvek

Nezbytnost tradičního exoterismu

liturgieJak se zdá, mnoho lidí pochybuje o tom, zda je pro člověka usilujícího o iniciaci skutečně nutné připojit se ze všeho nějdříve k některé z tradičních forem exoterního řádu a plnit všechny její předpisy. Tento postoj sám o sobě svědčí bezpochyby z mnoha důvodů o stavu ducha typickém pro moderní Západ. Nebudeme se pouštět do zkoumání nakolik jsou za tento stav zodpovědní sami představitelé náboženského exoterismu, jejichž exklusivismus vede obvykle ke sklonům více či méně výslovně popírat vše, co přesahuje jejich doménu. Tento aspekt naší otázky nás nyní nebude zajímat. V této souvislosti je mnohem zajímavější skutečnost, že ti, kdo se považují za kvalifikované k iniciaci, jsou přesvědčeni o úplně stejném omylu, v tomto případě ovšem v opačném směru. Je myslitelné, že si exoterik není vědom esoterismu, přestože tato nevědomost sama o sobě neospravedlňuje jeho popírání, ale je nemyslitelné, aby kdokoliv aspirující k esoterismu ignoroval exoterismus, byť jenom v praktické rovině, protože vyšší musí nutně obsáhnout nižší. Celý příspěvek

Uctívání škrpálů

Ve svém aktuálním zaměstnání občas překládám posvátné texty do němčiny. Ne jako svého času doktor Faust, já překládám Písmo svaté moderního člověka – popisky k módnímu zboží. Lid se niterně touží obklopit a obalit co největším počtem těchto posvátných kultovních předmětů. Posvátné, to znamená totéž co mocné, viděno očima eliadovské religionistiky, „archaický člověk se snaží žít pokud možno co nejvíce v intimitě posvátného“. Celý příspěvek

Encyklopedie archeologie

Databáze. Databáze v archeologii je odrazem víry, že člověk a stopy po jeho minulosti jsou neproblematicky převoditelné na čistě kvantitativní měřítka. Tyto lze pak neomezeně a stále rafinovaněji zpracovávat prostřednictvím formalizovaných metod převzatých ze statistiky (těmi jsou především faktorová syntéza a vektorová analýza) a jejich pomocí řešit filosofické otázky lidské identity, existence obecného mravního zákona, vzniku společnosti a d. Celý příspěvek