Seraphim Rose o R. Guénonovi

seraphim_rose

Hieromonachos Seraphim Rose (1934 – 1982)

Dopis mladému muži, který se zajímal o spisy  francouzského metafyzika Reného Guénona. Seraphim Rose jej napsal krátce před svou smrtí r. 1982.

…Skutečnost je taková, že René Guénon měl klíčový vliv na utváření mého intelektuálního rozhledu (kromě otázky pravoslavného křesťanství). S velkým zápalem jsem četl a studoval všechny jeho knihy, které se daly sehnat. Pod jeho vlivem jsem také studoval starou čínštinu a rozhodl jsem se učinit pro čínskou tradici totéž, co on učinil pro indickou. Dokonce jsem se setkal a studoval s jedinečným představitelem čínské tradice a plně pochopil onen rozdíl mezi těmito autentickými učiteli a pouhými profesory, kteří učí na univerzitách.

René Guénon mě naučil hledat a milovat Pravdu nade vše ostatní a nespokojit se s ničím jiným. Což mě nakonec přivedlo do pravoslavné církve. Možná bude užitečné ti říci pár slov o mé vlastní zkušenosti.

Během svých dlouholetých studií jsem se spokojil s postojem být nad všemi tradicemi a svým způsobem jim být věrný. Ponořil jsem se hlouběji do čínské tradice jen z toho důvodu, že nikdo na Západě ji do té doby nebyl schopen prezentovat z plně tradicionalistického pohledu. Když jsem poprvé navštívil pravoslavný chrám, chtěl jsem se jen seznámit s další „tradicí“ – vzhledem k tomu, že Guénon a jeden jeho žák [Frithjof Schuon, pozn. překl.] popsali pravoslaví jako nejautentičtější z křesťanských tradic.

Když jsem poprvé vstoupil do pravoslavného chrámu (ruský chrám v San Franciscu), stalo se něco, co jsem nezažil v žádném buddhistickém ani jiném východním chrámu. Něco v mém srdci mi řeklo, že jsem „doma“, že moje hledání je u konce. Ve skutečnosti jsem nechápal proč, mše byla dost zvláštní a v cizím jazyce. Začal jsem navštěvovat pravoslavné liturgie častěji, postupně se naučil její jazyk a zvyky, ale zároveň si zachoval všechny své základní guénonské ideje o autentických duchovních tradicích.

Při svém seznámení s pravoslavím a pravoslavnými lidmi jsem si začal uvědomovat novou podstatnou myšlenku, že pravda není pouhá abstraktní idea, kterou hledá a pojímá mysl, ale něco osobního – ne-li přímo Osoba – která je milována srdcem. A tak jsem se setkal s Kristem. Jsem nyní vděčný, že můj vstup k pravoslaví trval několik let a neprovázelo jej žádné emocionální vzrušení – opět díky Guénonově vlivu, jenž mi navíc pomohl dojít hlouběji do pravoslaví bez všelijakých vln nadšení a krize. Ty se často objevují u konvertitů, kteří nejsou připraveni pro něco tak hlubokého jako pravoslaví. K mému vstupu do pravoslavné církve došlo v tu samou dobu, kdy jsem opustil akademickou sféru a vzdal své snahy zprostředkovat Západu čínskou tradici. Můj čínský učitel také opustil San Francisco krátce předtím. Můj jediný skutečný kontakt s čínskou tradicí – v Guénonově duchu – náhle zmizel a nezanechal ani adresu. Vzpomínám na něj s úctou, ale po přijetí pravoslaví jsem viděl, jak limitované bylo jeho učení. Čínská duchovní tradice, říkal, zcela zanikne, pokud komunismus v Číně vydrží dalších deset, dvacet let. Tak křehká byla tato tradice – ale pravoslavné křesťanství, které jsem nalezl, přestojí vše a vydrží do konce světa – protože není předáváno pouze z generace na generaci, jako všechny ostatní tradice světa, ale protože jej zároveň předal lidstvu Bůh.

Ohlížím se na Reného Guénona s úctou coby na svého prvního skutečného instruktora v Pravdě a modlím se, aby sis z něj vzal to dobré a nenechal se svázat jeho limitacemi. Dokonce i z psychologického hlediska, „východní moudrost“ není pro nás, kteří jsme masem a krví Západu. Pravoslavné křesťanství je tradice, která byla předána nám, což je jasně vidět v západní Evropě prvních deseti století před odpadnutím Říma od pravoslaví. Pravoslaví ale zároveň není pouhá „tradice“ jako každá jiná, „předávaná“ duchovní moudrost z minulosti. Je v ní přtomna Pravda Boží a umožňuje nám bezprostřední kontakt s Bohem jako žádná jiná. Je mnoho pravd v jiných tradicích, jak těch, které pocházejí z minulých dob, kdy měli lidé blíže k Bohu, tak těch, které byly dosaženy nadanými lidmi myšlenkovým úsilím. Ale plná Pravda je pouze v křesťanství, zjevení samotného Boha lidstvu. 

Dám jen jeden příklad: V různých tradicích existuje nauka o duchovních klamech, ale nikde není tak propracovaná jako v učení pravoslavných svatých otců. A co je ještě důležitější, tyto klamy způsobené Zlým duchem a naší padlou přirozeností jsou tak všerozsáhlé a zakořeněné, že jim nikdo neunikne. Pouze milující Bůh zjevený křesťanstvím je nám natolik blízko, že je schopen nás od nich oprostit. Podobně, indická tradice říká celou řadu správných věcí o konci kali jugy. Ale ten, kdo si tyto skutečnosti pouze uvědomuje, bude v boji proti pokušením v těchto časech bezbranný, mnozí z těch, kteří rozpoznají přicházejícího Antikrista (Chalmakubi), jej přesto budou uctívat. Pouze síla Kristova přítomná v srdci bude dostatečně silná natolik, aby mu odolala.

Modlím se za tebe, ať Bůh otevře tvé srdce a ty učiníš, co můžeš, aby ses s Ním setkal. Nalezneš štěstí, o kterém se ti snad předtím ani nesnilo. Tvé srdce i mysl poznají pravého Boha a žádná skutečná pravda, kterou jsi do té doby poznal, nebude ztracena. Kéž ti to Bůh daruje! Neváhej napsat cokoliv máš na srdci.

s láskou Fr. Seraphim

překl. z anglického originálu: https://sites.google.com/site/phoenixlxineohp2/lettertoareaderofreneguenon