Hermův hrob

mousa

prorok Mojžíš v Egyptě  /z přebalu současné islámské věrouky/

To, co jsme již dříve uvedli o jistých „pseudo-iniciačních“ organizacích umožňuje pochopit důvody, proč se zdráháme řešit otázky více či méně související s tradicí starověkého Egypta. V této souvislosti lze dodat, že obyvatelé dnešního Egypta se žádným způsobem nezabývají výzkumem této zmizelé civilizace. Tento fakt sám o sobě postačuje k tomu, abychom ukázali, že z hlediska, které nás zajímá, by takový výzkum ani nepřinesl žádný užitek. Kdyby tomu bylo naopak, je zřejmé, že by nedovolili, aby na tuto činnost získali monopol cizinci, kteří ji ovšem nechápou jinak než jako záležitost erudice. Pravda je taková, že současný Egypt a starověký Egypt spojuje pouze společná poloha bez sebemenšího náznaku historické kontinuity. Zmíněná tradice je dnešnímu Egyptu ještě vzdálenější než je druidismus národům obývajícím staré keltské země a skutečnost, že řada jejích monumentů dodnes stojí, na tom nic nemění. Tento bod je třeba si ujasnit jednou provždy hned v počátku, abychom se vyhnuli všem iluzím, jež dokážou zmást toho, kdo neměl šanci se s těmito otázkami blíže seznámit. Zároveň chceme tímto tvrzením uvést na pravou míru falešné nároky „pseudo-zasvěcenců“, kteří se odvolávají na starověký Egypt a snaží se vytvořit dojem, že jsou v kontaktu s něčím, co z něj údajně v současném Egyptě stále přežívá.

Navzdory tomu všemu cítíme téměř povinnost podat aspoň částečná vysvětlení otázek, které vyvstávají a směřují k nám z různých stran, když recenzujeme knihy věnující se této otázce a narážíme při tom na neuvěřitelné přehánění jistých fantastických příběhů. Naše výklady se ovšem ve skutečnosti nedotýkají egyptské tradice jako takové, ale spíše toho, co se v ní překrývá s arabskou tradicí. Existují poměrně kuriózní indicie, které pomohou vyřešit jisté záhadné otázky. Přesto nemáme v úmyslu hodnotit jejich význam, který by z nich bylo možné vyčíst.

Již dříve jsme upozorňovali na skutečnost, že nikdo nezná skutečný účel, k němuž sloužila Velká pyramida, což lze říci i o pyramidách obecně. Je pravda, že nejběžnější a nejrozšířenější názor je ten, že šlo o hrobky; na této hypotéze jistě není nic neuvěřitelného. Zároveň víme, že na základě stereotypních předsudků vidí moderní archeologové hroby úplně všude, i tam, kde po nich není nejmenší stopy, což v nás vyvolává jisté pochybnosti. Ať už je to pravda či nikoliv, musela by být nalezena hrobka i ve Velké pyramidě; i kdyby v ní nějaký hrob byl skutečně nalezen, nebyla by tím vyřešena celá záhada, neboť by to nevylučovalo i jiné možné funkce, možná i důležitější funkce, podobně jako u jiných pyramid, které sloužily také jako hrobky. Je dokonce možné, že pohřební využití je až následek pozdního vývoje a možná nebylo prvotním účelem, pro který byly kdysi vystavěny. Může se objevit námitka, že na základě jistých starověkých zpráv, které jsou víceméně tradiční povahy, skutečně šlo o hroby. My bychom na tyto námitky odpověděli způsobem, který se jeví na první pohled poněkud neobvykle, ale vzhledem k následujícím úvahám přesvědčivě: Není nutné chápat zmíněné hroby v čistě symbolickém slova smyslu?

Skutečně, říká se, že Velká pyramida je hrobem proroka Idríse, tedy Henocha, zatímco druhá pyramida patří jeho mistrovi, o němž bude řeč dále. Řečeno tímto způsobem a chápáno doslovně je tento výrok absurdní, neboť Henoch byl vzat na nebesa za života. Jak by potom mohl mít hrob? Neměli bychom být ovšem v této věci příliš uspěchaní a mluvit hned o „nepodložených legendách“, jak je zvykem na Západě. Zde je vysvětlení: Nejde o Idrísovo tělo, které je v Pyramidě uloženo, ale o jeho vědu. Tím nejsou myšleny jeho knihy, neboť proč a z jakého důvodu by měly být pohřbívány knihy? (1) Bylo by možné předpokládat, že obsah knih by byl vyrytý v hieroglyfech uvnitř stavby, ale uvnitř Velké pyramidy se nenacházejí žádné nápisy ani symbolické figury. (2) Z toho důvodu je jedinou přijatelnou hypotézou, že Idrísova věda je vetkána do její struktury z hlediska vnitřního a vnějšího uspořádání a proporcí. Vše hodnotné ve „výzkumech“, které provádí (nebo se tak alespoň domnívají) moderní vědci v této věci, představuje ve výsledku pouze fragment starověké tradiční vědy.

Tato interpretace odpovídá navíc velmi dobře jiné arabské legendě o původu pyramid, která připisuje jejich stavbu předpotopnímu králi Súridu, jenž byl ve snu varován před blížící se potopou světa, a tak dal zbudovat pyramidy podle plánu vytvořeným věštci a nařídil kněžstvu, aby do ní ukrylo tajemství svých věd a znalostí. Víme, že Henoch či Idrís, předpotopní prorok, je identifikován s Hermem či Thothem, jenž představuje zdroj vědomostí egyptské kněžské kasty či kněžstvo jako takové coby pokračovatele téhož tradičního učení. Jedná se tedy o tutéž posvátnou vědu, o níž se říká, že byla ukryta v Pyramidě. (3)

Na druhou stranu monument určený k uchování tradičních vědomostí předcházející kataklyzmatu připomíná jiný velmi známý příběh o dvou vztyčených sloupech, jež nechal vztyčit podle jedné verze Henoch, podle druhé Seth, kterému se připisuje počátek všech věd vůbec. V tomto bodě se vracíme k osobě, která má být pohřbena v druhé pyramidě. Pokud zde měl být skutečně pohřben Idrísův mistr, nemůže to být nikdo jiný než Šíth, tedy Seth, syn Adamův. Je pravda, že někteří staří arabští autoři jej nazývají podivným jménem Aghatímún či Adhímún, přičemž se evidentně jedná o zkomoleninu řeckého Agathodaemon, jehož positivní aspekt symbolizuje had, jak jsme vysvětlili na jiném místě. (4) Tento partikulární vztah mezi Henochem a Sethem je ještě podivuhodnější v té souvislosti, že oba nacházíme v tradicích mluvících o návratu do pozemského ráje, tj. do „primordiálního stavu“, a o „polárním“ symbolismu, s nímž souvisí i orientace pyramid. To je ovšem již zcela jiná otázka a jen poznamenáme, že tato skutečnost, jež velice jasně odkazuje na „duchovní střediska“, zřejmě potvrzuje hypotézu, podle níž byly pyramidy místy iniciace, což by byl také normální způsob, jakým vědomosti v ní uzavřené uchovat živé, aspoň po dobu přetrvávání této iniciace.

hermes

zdroj: Nakonečný, M. 2009: Smaragdová deska.

Říká se, že Idrís či Henoch napsali řadu inspirovaných knih, stejně jako Adam a Seth před nimi. (5) Tyto knihy byly předobrazy posvátných knih Egypťanů a mnohem pozdější Hermetické knihy působí, jako by byly jejich „re-adaptací“, což je i případ různých Henochových knih, které se dochovaly do současnosti pod tímto názvem. Na druhou stranu knihy Adamovy, Sethovy a Henochovy samozřejmě vyjadřovaly různé aspekty tradičních vědomostí, kde každý měl určitou souvislost s některou z posvátných věd, jak je tomu vždy v případě učení tradovaných různými proroky. V těchto souvislostech se jeví zajímavá otázka, zda vztah mezi Sethem a Henochem není nějakým způsobem reflektován v rozdílné struktuře obou zmiňovaných pyramid, a zda má případně třetí pyramida nějakou spojitost s Adamem, neboť – přestože jsme o tom nikde nenalezli žádné zmínky – by bylo logické předpokládat, že zde bude celá trojice všech největších předpotopních proroků. (6) Samozřejmě si nemyslíme, že všechny tyto otázky jsou v současnosti řešitelné. Kromě toho je zvláštní, že všichni moderní „hledači“ byli takříkajíc hypnotizováni téměř výhradně Velkou pyramidou, přestože není ve skutečnosti o mnoho větší než zbylé dvě. Když se pak snažili zdůvodnit, proč právě této přisoudili tak mimořádný význam, tvrdili, že pouze tato pyramida je orientována přesně. Dopouštějí se přitom patrně té chyby, že odchylky v orientaci přisuzují chybě stavitelů, ve skutečnosti ale může jít o velmi přesné reflexe něčeho souvisejícího s tradičními „epochami“. Jak ovšem můžeme od moderních lidí Západu očekávat, že se budou řídit adekvátními a přesnými úvahami tohoto druhu? (7)

Další úvaha, kterou považujeme za významnou, se týká jména Hermes, jenž nebylo arabské tradici neznámé. (8) Máme vidět v podobnosti jména Hermes se slovem Haram (v plurálu Ahrám), arabským výrazem pro pyramidu, pouhou „náhodu“, přestože se odlišuje jen v přidané hlásce, která není součástí kořene slova? Hermes je nazýván al muthalleh bil-hikam, tedy „trojnásobně moudrý“ (9), což je ekvivalent řeckého epiteta Trismegistus, ale jasněji formulovaný, neboť „velikost“ je v zásadě jen důsledkem „moudrosti“, což je pravý atribut Hermův. (10) Dále, tato „trojitost“ má ještě jeden význam, protože v některých případech nacházíme tři odlišné Hermovy formy: první je „Hermés všech Hermů“ (Hermes al Harámesah) předpotopní prorok ztotožňovaný správně s Idrísem, další dva popotopní jsou „Hermes babylónský“ (al Bábelí) a „Hermes egyptský“ (al Misrí). Zde je vidět, že chaldejská a egypská tradice vyšly přímo ze společného prvotního zdroje, kterým vzhledem ke svému předpotopnímu původu nemůže být nic jiného než atlantská tradice. (11)

Ať už si myslíme o těchto úvahách, které jsou naprosto vzdáleny názorům egyptologů stejně jako všech hledačů „tajemství pyramid“, cokoliv, je přípustné říci, že pyramida skutečně představuje „Hermův hrob“, přičemž tajemství jeho moudrosti a jeho vědy v ní bylo zapečetěno takovým způsobem, že je skutečně velmi těžké jej najít. (12)

René Guénon, Traditional Forms & Cosmic Cycles

pracovní překlad z angl.

poznámky:

(1) Zřejmě není třeba připomínat, že důvod rituálního přikládání knih do hrobu, byl úplně jiný.

(2) V této souvislosti občas narážíme na podivná a většinou zcela vymyšlená tvrzení; například v Occult Magazine, jenž vydává Hermetic Brotherhood of Luxor, jsme našli zmínku o „sedmdesáti osmi stranách Hermovy knihy, které jsou pohřbeny ve Velké pyramidě“ (prosinec 1885, s. 87). Jedná se očividně o narážku na tarot, který ale nikdy nebyl prezentován jako Hermova, Thothova či Henochova kniha, mimo některé nedávné koncepce, a je zhruba podobně „egyptský“ jako Cikáni, o nichž se rovněž říká, že pocházejí z Egypta. Co se týká Hermetic Brotherhood of Luxor, viz. naše kniha Le Théosophisme, histoire d’une pseudo-religion.

(3) Ještě jedna verze, nikoliv arabská, nýbrž koptská, připisuje stavbu pyramid synům Ádovým jménem Šedíd a Šeddád. Skutečně nevíme, jaké z toho lze vyvodit závěry, ale zdá se, že tato zkazka není právě důležitá, protože kromě skutečnosti, že v této verzi vystupují „obři“, zde nenacházíme žádný symbolický význam.

(4) Viz náš článek Seth. S řeckým Agathodaemonem je ztotožňován Kneph, tedy had spojovaný s „kosmickým vejcem“, což odkazuje na totožný symbolismus, přičemž Kakodaemon, negativní aspekt hada, je evidentně identický s egyptským Typhonem.

(5) Počty těchto knih se různí a v mnoha případech jsou čistě symbolické, což má ale pouze druhotný význam.

(6) Tím není řečeno, že by jim jednotlivé pyramidy přímo náležely, nýbrž jen to, že představují „fixaci“ odpovídajících tradičních věd, které se jim připisují.

(7) Představa, že Velká pyramida se zásadně liší od obou menších je, jak se zdá, čistě novodobá. Říká se, že když se chalífa Al Mamún chtěl dozvědět, co je v pyramidě ukryto, nechal jednu otevřít; náhodou vybral Velkou pyramidu, ale nezdá se, že by ji považoval za jakkoliv výjimečnou.

(8) Co se týká jména Hermes, u některých autorů se objevuje ve zkomolené podobě Armis.

(9) Hikam je plurál od hikma, přičemž obě formy, singulár i plurál se používají ve smyslu „moudrost“.

(10) Je pozoruhodné, že slovo muthalleth označuje také trojúhelník. Lze v tomto případě vidět – aniž bychom chtěli zacházet příliš daleko – souvislost se trojúhelníkovou stěnou pyramidy, což musí být rovněž přičteno „moudrosti“ těch, kdo ji postavili, a tento fakt dále souvisí se symbolikou „pólu“, neboť je zcela evidentní, že pyramida jako taková je ve skutečnosti obrazem „posvátné hory“.

(11) Není obtížné pochopit, že toto vše je již velmi vzdálené primordiální tradici, a tedy nemá téměř žádný smysl vidět v ní společný zdroj obou partikulárních tradic, protože je ve skutečnosti nutně zdrojem všech tradičních forem bez výjimky. Lze ovšem vyvozovat z posloupnosti tří Hermových forem – pokud má nějaký chronologický význam – že chaldejská tradice je v určitém ohledu starší než egyptská tradice.

(12) V této souvislosti zmíníme ještě jednu moderní fantasii. Někteří přisuzují mimořádný význam Velké pyramidě z toho důvodu, že nikdy nebyla dokončena. Vršek skutečně chybí, ale jediné, co můžeme s jistotou říci, je, že i ti nejstarší autoři, přestože nejsou úplně dávní, ji vždy popisovali zkosenou tak, jak je dnes. Tvrdit, že chybějící vrchol odpovídá „základovému kameni“ z Bible a Evangelia, je přehnané, a to i z toho důvodu, že podle mnohem autentičtější tradiční informace, není chybějícím kamenem „pyramidion“, nýbrž „svorník“, a pokud tento kámen „stavitelé zavrhli“ [Žalm 118:22], tak proto, že byli zasvěceni pouze do stavby překladu [Square Masonry] a neznali tajemství stavby klenby [Arch Masonry]. Další zajímavou věcí je, že pečeť Spojených států obsahuje zkosenou pyramidu, která má na vrcholu zářící trojúhelník, jenž je vydělený kruhem mraků a zřejmě nahrazuje vrchol. Tato pečeť, kterou využívají některé „pseudo-iniciační“ organizace, obsahuje řadu velmi bizarních detailů. Třináct pater pyramidy prý představuje třináct izraelských kmenů (počítaje dva kmeny z Josefových synů zvlášť). Není to úplně nepodobné některým soudobým nesmyslům, které považují Velkou pyramidu z jistých obskurních důvodů za židovsko-křesťanský monument.