Author Archives: Mars Ultor

Nejsvětější srdce a legenda o svatém Grálu

Seth-the-Patriarch

Patriarcha Šét, novgorodská ikona v Chrámu proměnění Páně

Louis Charbonneau-Lassay ve svém článku Iconographie ancienne du Coeur de Jésus [Regnabit, červen 1925] velmi správně zdůraznil, že ledenda o svatém Grálu zapsaná ve 12. století – přestože pochází z mnohem starší doby a je ve skutečnosti adaptací starodávných keltských tradic – spadá do jakési „prehistorie eucharistického srdce Ježíšovo“. Myšlenku tohoto přirovnání jsme si uvědomili již dříve, když jsme četli mimořádně zajímavý článek Le Coeur humain et la notion du Coeur de Dieu dans la religion de l’ancienne Égypte [Regnabit, leden 1924], z něhož citujeme následující pasáž: „V hieroglyfech, posvátném písmu, v němž samotný obraz věci často představuje odpovídající slovo, je srdce znázorněno nádobou. Není srdce člověka skutečně nádobou, v níž je uložen jeho život, a udržován prostřednictvím krve?“ V této nádobě coby zástupném symbolu srdce v egyptské ideografii, která nám připomíná svatý Grál, spatřujeme kromě obecných symbolických významů (vztahovaných na lidské i božské aspekty) přímý vztah k srdci Kristově. Celý příspěvek

O noetické modlitbě

Praxe noetické Modlitby spočívá v tom, že se člověk přinutí říkat Modlitbu nahlas a bez přestání. Zpočátku rychle, aby mysli [νους] nebyl dopřán čas vytvořit formu myšlence, jež by ji rozptylovala. Soustřeď se jen na slova: Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou! Když je modlitba vyslovována ústy dlouho, mysl si na ni zvykne a vyslovuje ji potichu. Budeš z  ní mít takovou radost, jako bys měl v ústech med. Chceš se ji modlit neustále, a když ustaneš, přináší ti to mnoho bolesti.

Po určité době, když si člověk Modlitbu osvojí, nasytí se jí a dobře ji zná, mysl ji začne spouštět do srdce. Mysl zásobuje duši a její starostí je nechat sestoupit všechno, co vidí a slyší, do srdce, které je duchovním i tělesným centrem člověka a trůnem mysli. Když modlící se svou mysl kontroluje, brání jí cokoliv si představovat, soustřeďuje pozornost jen na slova Modlitby a lehce dýchá, nechává ji tak sestupovat do srdce. Musí vyvinout určité přinucení a akt vůle. Drží mysl jako v uzavřeném prostoru či v odloučení a v ustáleném rytmu říká Modlitbu: Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou! Celý příspěvek

Strom Peridexion

V Indii je strom, který se nazývá Peridexion. Jeho ovoce je nejsladší ze všech, lahodné a velmi prospěšné. Tento strom poskytuje potravu holubicím, které na něm hnízdí a radují se z něho. Nachází se zde ovšem i had, který je nepřítelem oněch holubic. Had se ale stromu bojí a nemůže se přiblížit k holubicím ani k jeho stínu. Když se stín šíří podél západní části stromu, odplazí se had na východní stranu a naopak. Když se ale holubice vzdálí ze stínu stromu, had ji najde a zahubí.

Strom představuje Otce všech, dřevem je Kristus. Dřevo je strom života všem, kdo se jej drží [1], a který dává své ovoce v pravý čas [2]. Stín stromu je Duch svatý: „a moc Nejvyššího tě zastíní.“ [3] A dále: „Ochraňuj mě jako zřítelnici oka, skryj mě ve stínu svých křídel.“ [4] Tedy i my, pokud se držíme moudrosti, pojídáme ovoce Ducha, kterým je láska, radost, pokoj [5], jsme zastíněni stromem života. Pokud ale zbloudíme do temnoty, totiž k smilstvu, necudnosti, hrabivosti a zlé touze [6], přichází k nám Ďábel, neboť nejsme u stromu života, a lehce nás chytí. Proto také pravil svatý Pavel, který toto poznal: „Já však se zanic nechci chlubit ničím, leč křížem našeho Pána Ježíše Krista, jímž je pro mne svět ukřižován a já pro svět.“ [7]

Tak krásně hovořil physiologus o stromě jménem Peridexion.

perindeus

Strom Perindens, vlevo Oxford Bestiary (13. století), uprostřed Aberdeen Bestiary (13. století), vpravo Bestiary Harley (12. – 13. století) Zdroj: http://www.bl.uk/manuscripts/Viewer.aspx?ref=harley_ms_4751_fs001r

poznámky: Celý příspěvek

Hérodotovi lidožraví mravenci

„Za územím Indů je písečná poušť. V té poušti jsou v písku mravenci menší sice než psi, ale větší než lišky; i u perského krále je jich několik, které tam ulovili. Tito mravenci si budují doupata pod zemí a vynášejí písek na povrch právě tak a stejným způsobem, jako to dělají mravenci v Řecku. Také se jim velice podobají. Vynesený písek je zlatonosný. Indové jsou pro ten písek do pouště posíláni. (…) Když Indové dorazí s pytlíky na místo, naplní je a co nejrychleji se ženou zpátky. Mravenci je ihned ucítí a pronásledují je. Rychlostí se jim nevrovná žádné jiné zvíře, takže kdyby nezískali Indové náskok, dokud se mravenci shromažďují, neunikl by z nich nikdo.“

Hérodotos, Dějiny III, 102 – 105  (5. stol. př. Kr.)

„Kapitán Ismáílawajh mi vyprávěl, že na výšinách země černochů jsou zlaté doly, ale země je tam písčitá, drobivá – většina kovů se nalézá v takové půdě -, a že tam lidé kopou, hledají zlato a přitom někdy narazí na vrstvu protkanou průchody jako v mraveništi, kde se na ně vyrojí plno mravenců velikých jako kočky. Rozsekají je na kusy a jedí je.“

Buzurg ibn Šahrijár, Divy a záhady Indického oceánu  (10. stol.)

„Když nastal jasný den, začali veslovat směrem k té zemi. Právě když metali los, kdo z nich půjde na břeh, přilezla k nim po pobřeží veliká hejna mravenců, z nichž každý byl velký jako hříbě. To, oč mravenci usilovali, bylo pozřít posádku i její člun, a tak plavci prchali po tři dny a tři noci pryč.“

Plavba člunu Máeldúinova  (10. stol.)

 

Řídit všechno jako firmu

liberteUzurpaci politické moci podnikateli někteří předvídali už před deseti lety – nejde konkrétně o nástup Andreje Babiše, ale obecně figur s podobným politickým programem vyjádřeným zkratkovitě Mussoliniho programovým heslem „chceme vládnout“ a „řídit stát jako korporaci“. Upozorňoval na to už dávno například můj kamarád Dušan z Přírodovědecké fakulty UK. Jednoho dne přišel o práci v oddělení experimentální molekulární chemie s odůvodněním, že oddělení je víceméně závislé na grantech, nemá smlouvy s podnikateli a poznatky získané z experimentů nemohou firmy bezprostředně zhodnotit.

Řídit všechno jako firmu se zřetelem na bezprostřední finanční zhodnocení – od katedry chemie přes jednotlivé resorty až po stát jako celek – je idea, která v posledních deseti, patnácti letech proniká stále citelněji do praktického života. Je pouze otázkou času, kdy se objeví teorie, které z metod inženýrské ekonomie udělají politický program. A oligarchové, kteří jej uvedou do praktického života. Celý příspěvek

Balistická křivka českého nacionalismu

1848_praha_2

Česká národní garda na barikádách r. 1848 v Jiráskově Filosofské historii

Vynikající rumunský spisovatel a religionista Mircea Eliade v polovině 20. století postřehl, že řada moderních ideologií – zejména těch totalitních – má silně mytologické rysy a v moderních společnostech tyto ideologie hrají roli, kterou mělo v tradiční společnosti náboženství. Některé z nich, například marxismus, tuto skutečnost vášnivě popírají a hlásí se k „vědeckému světovému názoru“, čímž v podstatě chtějí říci, že jsou tím „opravdovým“ mýtem, podobně jako staroárijské náboženství se samo přirozeně považuje za védu = vědu, zatímco starší indické tradice jsou pro něj pouze jakési temné pověry a uctívání šišna dévy. Jiné ideologie, například nacionalismus, se k mýtu hlásí vědomě. Nikoliv náhodou, jak poznamenal Stanislav Komárek, se hlavní knižní dílo německého nacionálsocialismu jmenuje Mýtus dvacátého století. V podstatě také není náhodou, že ještě předtím, než německý nacionalismus ovládl mnichovské pivnice, ovládl německé katedry archeologie, tedy oboru, který si po ústupu náboženství z veřejného života nárokuje monopol na produkci etiologických mýtů. Ostatně rumunský fašismus, který byl vymyšlen na katedře filosofie v Bukurešti, a jehož byl Eliade jedním z čelních představitelů, byl přímo esencí mytologičnosti. Celý příspěvek

Nezbytnost tradičního exoterismu

liturgieJak se zdá, mnoho lidí pochybuje o tom, zda je pro člověka usilujícího o iniciaci skutečně nutné připojit se ze všeho nějdříve k některé z tradičních forem exoterního řádu a plnit všechny její předpisy. Tento postoj sám o sobě svědčí bezpochyby z mnoha důvodů o stavu ducha typickém pro moderní Západ. Nebudeme se pouštět do zkoumání nakolik jsou za tento stav zodpovědní sami představitelé náboženského exoterismu, jejichž exklusivismus vede obvykle ke sklonům více či méně výslovně popírat vše, co přesahuje jejich doménu. Tento aspekt naší otázky nás nyní nebude zajímat. V této souvislosti je mnohem zajímavější skutečnost, že ti, kdo se považují za kvalifikované k iniciaci, jsou přesvědčeni o úplně stejném omylu, v tomto případě ovšem v opačném směru. Je myslitelné, že si exoterik není vědom esoterismu, přestože tato nevědomost sama o sobě neospravedlňuje jeho popírání, ale je nemyslitelné, aby kdokoliv aspirující k esoterismu ignoroval exoterismus, byť jenom v praktické rovině, protože vyšší musí nutně obsáhnout nižší. Celý příspěvek

Uctívání škrpálů

Ve svém aktuálním zaměstnání občas překládám posvátné texty do němčiny. Ne jako svého času doktor Faust, já překládám Písmo svaté moderního člověka – popisky k módnímu zboží. Lid se niterně touží obklopit a obalit co největším počtem těchto posvátných kultovních předmětů. Posvátné, to znamená totéž co mocné, viděno očima eliadovské religionistiky, „archaický člověk se snaží žít pokud možno co nejvíce v intimitě posvátného“. Celý příspěvek

Encyklopedie archeologie

Databáze. Databáze v archeologii je odrazem víry, že člověk a stopy po jeho minulosti jsou neproblematicky převoditelné na čistě kvantitativní měřítka. Tyto lze pak neomezeně a stále rafinovaněji zpracovávat prostřednictvím formalizovaných metod převzatých ze statistiky (těmi jsou především faktorová syntéza a vektorová analýza) a jejich pomocí řešit filosofické otázky lidské identity, existence obecného mravního zákona, vzniku společnosti a d. Celý příspěvek