Category Archives: Iniciace

Praktické poznámky k askezi

několik praktických poznámek navazující na starší článek Tři druhy askeze

Logismoi

prostration1Kdo má již určitou praxi v pozorování své mysli, ten si během přemáhání svých vášní dříve či později povšimne jedné důležité věci: Každý impuls, který plodí vášně, jež překonáváme, je vždy a zcela bez výjimky nejprve myšlenkový, mentální. V asketické literatuře se toto prvotní pokušení nazývá logismos. Jedná se o subtilní mentální impuls, který je třeba hned v počátku potlačit.

Každý asketik (cvičící, z řec. ἄσκησις = cvičení) si také časem povšimne, že pokud začneme hledat omluvy, vést s pokušením dialog, nebo prostě jen logismos uchováváme v mysli, je podlehnutí jen otázkou času. Na úrovni duše a těla už asketik téměř nic nezmůže, pokud nejprve neovládl a nevyčistil svou mysl. Tedy jakmile si asketik logismos jednou vpustí do mysli a z mysli do duše, ve které vznikne chtění či touha po hříchu, je naše bitva již prohraná. (1) Celý příspěvek

O pevném a trvalém rozhodnutí

asceticsChceš-li zachránit svou duši a získat věčný život, povstaň ze své letargie, učiň znamení kříže a řekni: Ve jménu Otce, Syna a svatého Ducha. Amen.

Víra nevychází z rozumování, ale z činů. Žádná slova a spekulace nýbrž zkušenost nás učí, kým je Bůh. Abychom měli čerstvý vzduch, musíme otevřít okno. Kdo chce být opálený, musí ven na slunce. Získat víru není jiné. Nikdy nedosáhneme cíle sezením na místě v pohodlí a čekáním, říkají svatí otcové. Nalezený syn ať je naším vzorem. I vstal a šel ke svému otci. (Lukáš 15:20)

Jakkoliv jsi obtěžkaný a svázaný pozemskými okovy, nikdy není pozdě. Nikoliv bezdůvodně je psáno, že Abraham byl ve věku sedmdesáti pěti let, když se vydal na cestu. Pracovník, který přijde v jedenáct, dostane stejnou mzdu jako ten, který přišel první.

Nikdy nemůže být ani příliš brzy. Nikdy není moc brzy na to začít hasit lesní požár. Nebo chceš vidět svou duši zpustošenou a spálenou?

Při křtu jsi dostal příkaz rozpoutat neviditelnou válku proti nepřátelům své duše. Povstaň nyní. Příliš dlouho jsi otálel naplněn lhostejností a leností, mnoho cenného času jsi promrhal. Proto musíš začít opět od začátku. Čistotu obdrženou křtem jsi nechal bídným způsobem pošpinit.

Povstaň tedy, ale nadobro a bez otálení. Neodkládej své rozhodnutí na dnešní večer, na zítřek, na později, až doděláš to, na čem teď pracuješ. Toto prodlení může být fatální.

V tomto okamžiku, ve chvíli, kdy učiníš své rozhodnutí, se projeví, že jsi odložil své staré já a začal nový život s novým směřováním a novým způsobem. Povstaň tedy. Neměj strach a řekni: Pane, pomoz mi nyní začít. Pomoz mi! Protože Boží pomoc je to, co potřebuješ především.

Drž se svého rozhodnutí a neotáčej se zpět. Dostali jsme varování v podobě Lotovy ženy, která se proměnila v solný sloup, když se ohlédla zpět. (Genesis 19:26) Odhodil jsi svou starou osobnost, trosky nech ležet na zemi. Jako Abraham jsi zaslechl hlas Pána: Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. (Genesis 12 :1) K této zemi musíš nasměřovat veškerou svou pozornost.

Tito Colliander

Way of the Ascetics: The Ancient Tradition of Discipline and Inner Growth, 1. kapitola

pracovní překlad z angličtiny

 

Tři druhy askeze

heiliger-antoniuspsáno 11. 11. 2013 pro Gornahoor.net

V souladu se stupni hierarchie spiritus, anima, corpus / pneuma, psýché, sóma / duch, duše, tělo rozlišujeme tři druhy askeze, tři druhy sebeovládání: askezi duchovní, duševní a tělesnou. Duchovní askeze neboli mentální askeze je askezí myšlenek, cvičením myšlenek. Duševní askeze představuje cvičení charakteru [1]. Tělesná askeze znamená cvičení jednání a chování.

Klíčem k úspěšnému provádění askeze je cvičení v souladu s hierarchií: Každý impuls napadá nejprve mysl v podobě myšlenky. Špatná myšlenka následně podnítí vášeň. Teprve vášeň coby porucha charakteru podnítí chybné jednání (a nikoliv naopak). Proto počátkem každé úspěšné askeze je okamžité potlačení nevhodné myšlenky, nevhodného mentálního impulsu. [2]

Vtírající se myšlenky potlačujeme tak, že je nebereme na vědomí a nevěnujeme jim pozornost. Tímto způsobem zároveň pročišťujeme mysl a prohlubujeme své vědomí.

Jestliže ale nerespektuji tuto hierarchii askezí a připouštím do své mysli tvary, kterým se zpětně snažím vzdorovat, v lepším případě je pouze převrstvuji, upozaďuji nebo vytěsňuji do podvědomí, vytvářím si tak nebezpečnou polaritu, která se dříve či později projeví. [3] Jestliže si toto neuvědomuji a zabývám se bojem s neustálým přílivem nepřátelských myšlenek, svodů, obrazů a tvarů, pouze sám sebe oslabuji, vyčerpávám a podlehnutí je jen otázkou času.

Přestat se ztotožňovat se svými myšlenkami a potlačit všechny nevhodné myšlenky je počátkem a klíčem k veškeré askezi a tím i k vítězství ve velké svaté válce, jehož odměnou je probuzení a nabytí středu světa, v němž sídlí velký mír. [4] Celý příspěvek

Three Types of Ascesis

The Temptation of St. Anthony

In an accordance with the hierarchy spiritus, anima, corpus (spirit, soul, body), we distinguish three types of ascesis, three types of self-control: ascesis of spirit, ascesis of soul, ascesis of body. Spiritual ascesis or mental ascesis is an ascesis of thoughts, a mental self-control. Ascesis of a soul represents control over character. [1] Bodily ascesis means control of action, conduct, and behaviour.

The key to a successful practice of ascesis is to practice in an accordance with the given hierarchy: Every impulse attacks first one’s mind in form of a thought. A bad thought leads to a character disharmony, e.g., desire. Yet the desire causes wrong acting (and not the other way). This is why the beginning of every successful ascesis is to suppress a wrong thought, a bad mental impulse. [2]

Celý příspěvek

Hésychasmus

nWr8I4Hésychasmus, řec. isychasmós (z isychia = klid, mlčení) představuje mystickou formu modlitby východní církve. Hesychastická modlitba směřuje k vnitřnímu klidu a čistotě duše. Hésychasmus zahrnuje řadu iniciačních stupňů, jejichž cílem je dojít k vidění táborského světla, tedy nestvořeného světla Božství. (1)

Těžištěm hésychasmu je tzv. ryzí, čistá, též srdeční modlitba. Jejím prostřednictvím dochází ke koncentraci mysli. Čistá modlitba společně s askezí (z řec. áskésis = cvičení) napomáhá dosažení neomezeného vnitřního klidu (hesychia), při němž je vybičována pozornost a probuzeno vědomí. Svatý Izák Syrský tento stav, jenž je vyšší než kanonická i čistá motlitba a je výchozí podmínkou přijímání daru vidění (theória, z řec. theorein = pozorovat), nazývá mlčením mysli. (2) Celý příspěvek

Výpisky z Temné noci sv. Jana od Kříže

The_Ladder_of_Divine_Ascent_Monastery_of_St_Catherine_Sinai_12th_centuryDo temné noci začínají duše vstupovat, když je Bůh postupně vytrhuje ze stavu začátečníků a začíná je uvádět do stavu těch, kteří prospívají. Tudy procházejí do stavu dokonalých, to je stav božského sjednocení duše s Bohem.

(…) Když se tito začátečníci cítí být horliví a pilní v duchovních věcech a zbožných cvičeních, pro jejich nedokonalost jim velice často z této vlastnosti vyroste jistý výhonek skryté pýchy. Odtud se také rodí jistá chuť, poněkud marnivá a častokrát velice prázdná, mluvit před ostatními o duchovních věcech a často také spíše o nich poučovat, než si je osvojit. Ve svém srdci odsuzují druhé, kteří se jim nezdají být tak zbožnými.

(…) Někteří z nich se příliš zarmucují, když vidí, že upadli do chyb. Častokrát dychtivě touží, aby jim Bůh odpustil jejich nedokonalosti a chyby, víc proto, že od nich chtějí mít pokoj, než kvůli Bohu. A nevídí, že kdyby jim je Bůh odejmul, stali by se snad ještě pyšnějšími a domýšlivějšími. Celý příspěvek

Al Faqr

Podmíněné bytí lze definovat jako takové, které samo sebe nedovede odůvodnit. Důsledkem toho takové bytí nemá o sobě žádnou hodnotu a žádná jeho vlastnost nepochází z něho samého. To je rovněž případ lidského bytí a jakékoliv stvořené bytosti jakéhokoliv stupně, neboť veškeré diference mezi stupni univerzální Existence nejsou ničím ve vztahu k Principu. Všechny bytosti, lidské i jiné, jsou z toho důvodu ve všech ohledech plně závislé na Principu, „mimo něj nevzniká nic, absolutně nic“ (1). Vědomí této závislosti je to, co je v několika různých tradicích nazýváno „duchovní chudoba“. Bezprostředním důsledkem tohoto uvědomění je odstup, který bytost chová ke všemu stvořenému, neboť ví, že vše stvořené nemá žádnou hodnotu ani význam ve vztahu k absolutní Realitě. Tento odstup se znamená především odstup od plodů činnosti, jak učí jmenovitě Bhagavad Gita, odstup, díky kterému bytost unikne nikdy nekončícímu řetězu příčin a následků. Jedná se o „jednání bez chtění“ (niškáma karma), přičemž „jednání s chtěním“ (sakáma karma) je jednání s ohledem na plody činnosti. Celý příspěvek