Category Archives: Jižní Amerika

Hledání mytických dějin Jižní Ameriky

Komentované úryvky z českého vydání knihy Popol Vuh v překladu Ivana Slavíka z r. 1976.

vydání knihy Popol Vuh z r. 1976 v překladu Ivana Slavíka

vydání knihy Popol Vuh z r. 1976 v překladu Ivana Slavíka

„Vlastní, ezoterický – laickému čtenáři na první pohled nikoli jasně patrný – smysl knihy byl však jistě především sakrální. Byla to kniha posvátná. Vniknout dnes do tohoto tajného a zasutého smyslu je nesnadné, nicméně řada odborníků pokládá za nejhlubší průnik k jejímu jádru výklad francouzského profesora Rafaela Girarda, ředitele Etnografického institutu v Hondurasu, podaný v samostatné knize o Popol Vuh roku 1954. Girard se domnívá, že ústředním tématem Popol Vuh je symfonie času, myticky pojaté dějiny světa. Vychází přitom z katastrofického pojetí vesmíru, jak se s ním setkáváme u většiny předkolumbovských kultur a podle něhož svět již čtyřikrát vznikl a čtyřikrát byl zničen. Podle Girarda tři hlavní oddíl Popol Vuh nejsou v čase následné, ale souběžné,a každý z nich je rozdělen na čtvero katastrofických věků. Celý příspěvek

Karl Zschaetzsch a „árijská Atlantis“

Starověké představy o původu vlastního národa spojené s bájnými kontinenty (bez ohledu na to, zda byly chápány doslovně, symbolicky či jinak), byly sice po dlouhou dobu zastíněny žánrem biblických genealogií a trójských legend, ale již v 17. století se znovu objevují jako sekularizovaná verze mýtů o pozemském ráji, o němž sice Starý zákon uvádí, že se nacházel ad orientem, ale nebylo to mezi učenci a církevními otci nikdy všeobecně přijímáno. Hledání ztracené pravlasti a obrazy zlatého věku se pravidelně objevují společně s poptávkou po zpřítomnění prvopočátků a obnovení Státu. Nauka o zlatém věku se stává oficiální římskou ideologií v době císařství a obrazy bájné země na Západě či na Východě (ostrov svatého Brendana, království kněze Jana a d.) opět krystalizují v imaginaci německého středověku. Nalezení skutečného Slunečního státu v 16. století – totalitní říše Inků v Peru – snad bylo podkladem Campanellových politických představ a ideologie „solárního“ absolutismu v Evropě. Celý příspěvek

Bílí bohové Peru a Polynésie

Zkrácené ukázky z Heyerdahových knih Ve znamení Kon Tiki (v českém překladu 1964) a Aku aku, Tajemství Velikonočního ostrova (1960):

mumie s nordickými rysy z 3. století z pohřebiště Chauchilla v Peru; zdroj: en.wikipedia.org/wiki/Chauchilla_Cemetery

mumie s nordickými rysy z 3. století z pohřebiště Chauchilla v Peru; zdroj: en.wikipedia.org/wiki/Chauchilla_Cemetery

Víme s naprostou jistotou, že prapolynéská rasa zřejmě přišla nebo připlula kdysi dávno k těmto odlehlým ostrovům, ať už z vlastní vůle, nebo proti ní. A studujeme-li obyvatele tichomořských ostrovů trochu důkladněji, zjistíme, že od doby, kdy přišli, nemohlo uplynout příliš mnoho století. Neboť i když Polynésané sídlili rozptýleně po ostrovech v oblasti čtyřikrát větší, než je celá Evropa, nedospěli ještě tak daleko, aby se na každém ostrově vyvinul zvláštní jazyk. Od Havaje na severu k Novému Zélandu na jihu, od ostrova Samoa na západě k Velikonočnímu ostrovu na východě jsou tisíce mořských mil, a přece hovoří všechny tyto izolované kmeny nářečími jednoho společného jazyka, který jsme nazvali polynésštinou. Písmo bylo na všech ostrovech neznámé; bylo tu jen několik dřevěných desek s nesrozumitelnými hieroglyfy, které domorodci uchovávali na Velikonočním ostrově, aniž je dovedli číst oni sami nebo kdokoliv jiný. (s. 13) Celý příspěvek