Category Archives: Orientace

Hermův hrob

mousa

prorok Mojžíš v Egyptě  /z přebalu současné islámské věrouky/

To, co jsme již dříve uvedli o jistých „pseudo-iniciačních“ organizacích umožňuje pochopit důvody, proč se zdráháme řešit otázky více či méně související s tradicí starověkého Egypta. V této souvislosti lze dodat, že obyvatelé dnešního Egypta se žádným způsobem nezabývají výzkumem této zmizelé civilizace. Tento fakt sám o sobě postačuje k tomu, abychom ukázali, že z hlediska, které nás zajímá, by takový výzkum ani nepřinesl žádný užitek. Kdyby tomu bylo naopak, je zřejmé, že by nedovolili, aby na tuto činnost získali monopol cizinci, kteří ji ovšem nechápou jinak než jako záležitost erudice. Pravda je taková, že současný Egypt a starověký Egypt spojuje pouze společná poloha bez sebemenšího náznaku historické kontinuity. Zmíněná tradice je dnešnímu Egyptu ještě vzdálenější než je druidismus národům obývajícím staré keltské země a skutečnost, že řada jejích monumentů dodnes stojí, na tom nic nemění. Tento bod je třeba si ujasnit jednou provždy hned v počátku, abychom se vyhnuli všem iluzím, jež dokážou zmást toho, kdo neměl šanci se s těmito otázkami blíže seznámit. Zároveň chceme tímto tvrzením uvést na pravou míru falešné nároky „pseudo-zasvěcenců“, kteří se odvolávají na starověký Egypt a snaží se vytvořit dojem, že jsou v kontaktu s něčím, co z něj údajně v současném Egyptě stále přežívá. Celý příspěvek

Seraphim Rose o R. Guénonovi

seraphim_rose

Hieromonachos Seraphim Rose (1934 – 1982)

Dopis mladému muži, který se zajímal o spisy  francouzského metafyzika Reného Guénona. Seraphim Rose jej napsal krátce před svou smrtí r. 1982.

…Skutečnost je taková, že René Guénon měl klíčový vliv na utváření mého intelektuálního rozhledu (kromě otázky pravoslavného křesťanství). S velkým zápalem jsem četl a studoval všechny jeho knihy, které se daly sehnat. Pod jeho vlivem jsem také studoval starou čínštinu a rozhodl jsem se učinit pro čínskou tradici totéž, co on učinil pro indickou. Dokonce jsem se setkal a studoval s jedinečným představitelem čínské tradice a plně pochopil onen rozdíl mezi těmito autentickými učiteli a pouhými profesory, kteří učí na univerzitách.

René Guénon mě naučil hledat a milovat Pravdu nade vše ostatní a nespokojit se s ničím jiným. Což mě nakonec přivedlo do pravoslavné církve. Možná bude užitečné ti říci pár slov o mé vlastní zkušenosti. Celý příspěvek

„Hromoklín“

Ve zvláštním čísle časopisu Le Voile d’Isis věnovaném Tarotu napsal Auriger o arkánu z šestnáctého století: „Zdá se, že existuje vztah mezi padajícím kamením z věže zasažené bleskem a slovem Bethel, Božím domem, z něhož je odvozeno slovo bétyl, které u Semitů označuje meteority a nebeské kameny.“ Tato souvislost byla vyvozena na základě pojmenování tohoto arkánu La Maison Dieu (Boží dům), což je doslovný překlad hebrejského Beth-el. Zdá se nám, že zde ale došlo k záměně několika zcela odlišných věcí, jejichž objasnění může být zajímavé.

V první řadě je jisté, že meteority a nebeské kameny mají zásadní symbolický význam, neboť se jedná o „černé kameny“ vyskytující se v mnoha odlišných tradicích, počínaje kamenem „velké bohyně“ Kybelé a konče kamenem zasazeným do Ka’aby, který hraje roli v příbehu o Abrahámovi. Také v Římě existoval lapis niger, nemluvě o posvátném štítu sáliů [Martových kněží], o němž se říkalo, že byl vykován z meteoritu v Numových časech. (1) Tyto kameny lze jistě zařadit mezi bétyly, tj. kameny považované za Boží příbytky nebo jinými slovy za podporu určitých „duchovních vlivů“. Ale mohou být všechny bétyly stejného původu? Myslíme si, že nikoliv, nevidíme nic, co by podporovalo takový předpoklad, zejména co se týká Jákobova kamene, který podle knihy Genesis Jákob pojmenoval Bejt El, což je označení přenesené na celý kraj, kde měl Jákob svou vizi zatímco spal s hlavou opřenou o kámen. Celý příspěvek

Poznámky k symbolice orla

Višnu na Garudovi, Paříž, Musée Guimet

Višnu na Garudovi, Paříž, Musée Guimet

Většina současníků bude orla či orlici vnímat pravděpodobně jako emblém Říše či přímo jako její zástupný symbol – od doby Říma. Orel skutečně vedle fénixe a basiliška (1) vystupuje jako královské zvíře a jako takový je i jednou z „inkarnací“ Juppitera či Dia sestupujícího z Olympu. Na tomto místě doplníme několik poznámek a upozorníme na širší souvislosti týkající se orlů a příbuzných okřídlených bytostí.

Orel nebo pták se obvykle vyskytuje ve spojení s hadem, buď ve vzájemném souboji, například v souboji Garudy a Nágy, nebo ve vzájemné sympatii jako v případě okřídleného hada. Symbol okřídleného hada nacházíme mimo jiné v iniciační symbolice Hermova caduceu. Hermes je hermeneutes = vykladač bohů a psychopompos = průvodce duší zemřelých po březích Ókeanu do Hádu, jeho identifikace s egyptským Thotem dovoluje tvrdit, že Hermés, moudrost, je figurativním znázorněním principu inspirace u kněžské kasty a rovněž zástupným symbolem této kasty. Orel Garuda je zároveň dopravním prostředkem Višnua, což vyjadřuje mimo jiné ideu sestoupení božského Principu z nebes a v souvislosti s Říší ideu kněze-krále coby zprostředkovatele tohoto Principu. Budeme tedy tvrdit, že spojení solárních emblematických zvířat orla – hada, kde první odpovídá elementu vzduchu a druhý elementu ohně (2), vyjadřuje pontifikální iniciaci panovníka, který je králem a nejvyšším knězem, a tedy zároveň i  vysokým zasvěcencem (3). Celý příspěvek

Věda o čtení z ruky v súfismu

Autor nedávno publikovaného článku o šajchu ibn Arabím vyjádřil překvapení nad tím, že nalezl v pracích tohoto súfisty vedle čistě duchovní doktríny také množství úvah o astrologii, o vědě písmen a čísel, o symbolické geometrii a o mnoha dalších věcech stejného řádu, které podle autora, jak se ukázalo, prý nesouvisejí s doktrínou samotnou. Ve skutečnosti jsou ale tyto tradiční vědy běžnými aplikacemi duchovních a metafyzických doktrín, jsou odvozeny stejným způsobem jako důsledky vzhledem k příčině. A tak nejsou tyto prvky svou povahou cizí nebo různorodé, nýbrž tvoří integrální součást súfismu (tasawwuf). Celý příspěvek

Symbolika středu u V. Zadrobílka a H. Wirtha

Etnograf Herman Wirth se místy pozoruhodně doplňuje s alchymistou Vladislavem Zadrobílkem: Wirthovy rekonstrukce „prapísma lidstva“ se místy překrývají s mýtoetymologií Vladislava Zadrobílka (pseudonym D. Ž. Bor) a byť oba v podstatě popírají metody srovnávací jazykovědy, bylo by chybou je prostě ignorovat či odmítnout jako nějaký esoterický nesmysl. Celý příspěvek

Symbolismus rohů

Amon v podobě berana, 25. dynastie, 7. stol. př. Kr. (zdroj: British Museum)

Amon v podobě berana, 25. dynastie, 7. stol. př. Kr. (zdroj: British Museum)

Při svém výzkumu keltské tradice [1] zdůrazňoval T. Basilide důležitost Apollóna rohatého jakožto božstva Hyperborejců; keltské jméno Belen je ostatně identické se jménem Ablun nebo Aplun, jenž se u Řeků stal Apollónem. Později hodláme daleko důkladněji prozkoumat téma Apollóna hyperborejského; v tomto okamžiku se však omezíme na několik úvah týkajících se konkrétněji jména Karneios, ovšem i jména Kronos, se kterým je jméno Karneios těsně spjato, neboť obě tato jména mají stejný kořen KRN vyjadřující v zásadě ideje „moci“ a „vznešenosti“. Celý příspěvek