Tag Archives: Joachim Fernau

Růže pro Apollona

„Homérovo slunce, fialková pole, Apollon – to vše tu stále je, instinkty jsou ještě tytéž jako dříve. Ale nové pudící síly vyryly ostré linie do tváře národa. Většina historiků to nevnímá, nahlíží na lidi jako na slepičí farmu, a dobu Periklovu posuzuje podle snesených vajec. Ovšem přesto je tomu tak: Athéňané zestárli. Rychle a mnohem hůře než všichni ostatní Řekové. Nenechte se mýlit jejich zářivým smíchem a pružnou chůzí. Existují neklamná znamení. Athéňané přišli o nevinnost v srdci a nejcennější majetek Řeků, vnitřní bezčasí. „Jejich vrcholnou moudrostí je předběhnout dobu a pokročit dál,“ kritizuje je Aristofanés, řecký Bernard Shaw. Padlo při tom ono zlověstné slovo označujcí narkotikum, které od té doby přitahuje všechny neklidné a bezcílné národy: pokrok. Pokrok je vždy zaklínadlo dekadence, menetekel úpadku, velký omyl, spolehlivé signum rozkladu.“ – Joachim Fernau, Rosen für Apoll (česky: Od Olympu k Akropoli)